Práva pacientů:

Předně je třeba zdůraznit, že zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, není-li zákonem stanoveno jinak.

Pacient má právo:

  • na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni.
  • na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb,
  • zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, pokud právní předpisy nestanoví jinak,
  • vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby (což to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence),
  • na informace o svém zdravotním stavu a o navrženém individuálním léčebném postupu a všech jeho změnách,
  • klást doplňující otázky vztahující se k jeho zdravotnímu stavu a navrhovaným službám, přičemž tyto musí být srozumitelně zodpovězeny,
  • právo vzdát se podání informace o svém zdravotním stavu, popřípadě může určit, které osobě může být informace podána,
  • právo určit osoby, které mohou být/nesmí být informovány o jeho zdravotním stavu,
  • být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče,
  • nezletilá osoba má právo na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou,
  • osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům má právo  na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, je-li osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům, nebo osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí,
  • každý pacient má právo na přítomnost osoby blízké nebo osoby jím určené, pokud je to v souladu s právními předpisy a vnitřním řádem, a nenaruší-li přítomnost těchto osob poskytnutí zdravotních služeb;
  • být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje,
  • znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání, které jsou při poskytování zdravotních služeb přítomny, popřípadě provádějí činnosti, které jsou součástí výuky,
  • odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka,
  • přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav a v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak,
  • přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti, a to v souladu s vnitřním řádem a způsobem, který neporušuje práva ostatních pacientů, a s ohledem na svůj zdravotní stav, nestanoví-li právní předpisy jinak; přičemž platí, že návštěvu duchovního nelze pacientovi odepřít v případech ohrožení jeho života nebo vážného poškození zdraví, nestanoví-li jiný právní předpis jinak,
  • na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb,
  • vyslovit tzv. “dříve vyslovené přání“, tj. pro případ, kdyby se pacient dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, může takový souhlas vyslovit předem
  • pacient se smyslovým postižením nebo s těžkými komunikačními problémy zapříčiněnými zdravotními důvody má při komunikaci související s poskytováním zdravotních služeb právo dorozumívat se způsobem pro něj srozumitelným a dorozumívacími prostředky, které si sám zvolí, včetně způsobů založených na tlumočení druhou osobou. V případě osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence ustanoví tlumočníka Vězeňská služba České republiky
  • na zachování mlčenlivosti o skutečnostech, které se zdravotnický pracovník dozvěděl v souvislosti s ošetřováním nebo léčbou,
  • na veškeré informace o svém zdravotním stavu,
  • získat od svého lékaře potřebné informace pro zasvěcené rozhodnutí před zahájením nového diagnostického nebo terapeutického postupu,
  • odmítnout léčbu a být informován o důsledcích svého rozhodnutí,
  • na soukromí při ošetřování nebo léčbě,
  • na bezplatné preventivní vyšetření sledující zachování nebo zlepšení zdravotního stavu a aktivní přístup zdravotnického zařízení k preventivním prohlídkám,
  • podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče,
  • nejméně na jeden léčivý přípravek v každé skupině léčivých látek hrazený ze zdravotního pojištění,
  • na prostředek zdravotnické techniky, hrazený ze zdravotního pojištění v základním provedení nejméně ekonomicky náročném v závislosti na míře a závažnosti zdravotního postižení,
  • na úplný výpis z účtu a evidence své zdravotní pojišťovny,
  • na poskytnutí veškerých informací shromážděných ve zdravotnické dokumentaci vedené o jeho osobě a v jiných zápisech, které se vztahují k jeho zdravotnímu stavu,
  • na lékařskou službu první pomoci a ústavní pohotovostní službu,
  • na ošetření rychlou zdravotnickou záchrannou službou do 13 minut ve městě a 19 minut mimo město od přijetí tísňové výzvy s výjimkou případů hodných zvláštního zřetele,
  • na bezplatný výdej léků v lékárně, pokud není stanoven doplatek ze zákona,
  • na ohleduplný, citlivý a důstojný přístup při léčbě

 
Povinnosti pacientů a jiných osob

Pacient je při poskytování zdravotních služeb povinen:

  • dodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas,
  • řídit se vnitřním řádem poskytovatele zdravotních služeb,
  • uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem,
  • pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech, o zdravotních službách poskytovaných jinými poskytovateli, o užívání léčivých přípravků, včetně užívání návykových látek, a dalších skutečnostech podstatných pro poskytování zdravotních služeb,
  • nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky a podrobit se na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře v odůvodněných případech vyšetřením za účelem prokázání, zda je nebo není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek

Tyto povinnosti náleží také zákonnému zástupci pacienta. Zákonný zástupce pacienta je současně povinen vytvořit podmínky pro splnění povinností pacientem.

Pacient, zákonný zástupce pacienta, osoba určená pacientem, osoba blízká pacientovi nebo osoba ze společné domácnosti jsou povinni prokázat svou totožnost občanským průkazem, jestliže o to poskytovatel nebo zdravotnický pracovník, jehož prostřednictvím poskytovatel poskytuje pacientovi zdravotní služby, požádá.  V případě, že pacient nebo zákonný zástupce pacienta odmítne prokázání totožnosti, může poskytovatel nebo zdravotnický pracovník odmítnout poskytnutí zdravotní služby, nejde-li o pacienta, kterému je třeba poskytnout neodkladnou péči.

POSTUP PŘI VYŘIZOVÁNÍ STÍŽNOSTÍ

  1. Stížnost proti postupu Nemocnice Frýdlant, s.r.o. při poskytování zdravotních služeb nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami můžete podat:

       a) ​Písemně (dopisem podepsaným stěžovatelem), na adresu dané nemocnice/kliniky EUC

       b) E-mailem na adresu nemocnice@nemfry.cz

       c) Osobně v pracovní době na sekretariátu ředitele, kde bude stížnost sepsána 

  1. Stížnost může podat
    a) pacient,
    b) zákonný zástupce nebo opatrovník pacienta,
    c) osoba blízká v případě, že pacient tak nemůže učinit s ohledem na svůj zdravotní stav nebo pokud zemřel, nebo
    d) osoba zmocněná pacientem.
    Stížnost se podává poskytovateli, proti kterému směřuje; tím není dotčena možnost podat stížnost podle jiných právních předpisů. Podání stížnosti nesmí být osobě, která ji podala, nebo pacientovi, jehož se stížnost týká, na újmu.
     
  2. Stížnost musí obsahovat:
    a) Jméno a příjmení stěžovatele
    b) Kontaktní adresu stěžovatele, na kterou má být zaslána odpověď
    c) Jméno, příjmení a adresu pacienta, pokud je pacient odlišný od stěžovatele (v tom případě je třeba ke stížnosti doložit plnou moc pacienta k vyřízení stížnosti stěžovatelem)
    d) Vylíčení podstatných skutečností, které jsou podnětem ke stížnosti, včetně uvedení jmen osob nebo názvů pracovišť, kterých se stížnost týká.
     
  3. Poskytovatel:
    a) navrhne stěžovateli ústní projednání stížnosti, pokud je to s ohledem na charakter stížnosti vhodné,
    b) vyřídí stížnost do 30 dnů ode dne jejího obdržení; tuto lhůtu může odůvodněně prodloužit o dalších 30 dnů; jde-li o stížnost, k jejímuž vyřízení je nepříslušný, do 5 dnů ode dne jejího obdržení ji prokazatelně postoupí věcně příslušnému subjektu; o prodloužení lhůty a postoupení stížnosti informuje stěžovatele,
    c) vede evidenci o podání stížností a o způsobu jejich vyřízení,
    d) umožní stěžovateli nahlížet do konkrétního stížnostního spisu a pořizovat z něj kopie,
    e) jde-li o šetření stížnosti příslušným správním orgánem, poskytne mu na jeho vyžádání včasnou a nutnou součinnost; to platí i pro poskytovatele, který poskytl související zdravotní služby.
     
  4. Pokud osoba, která podala poskytovateli stížnost (dále jen „stěžovatel“), s jejím vyřízením nesouhlasí, může podat stížnost příslušnému správnímu orgánu, který tomuto poskytovateli udělil oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Zároveň uvede důvody nesouhlasu s vyřízením stížnosti poskytovatelem.
     
  5. Stížnost týkající se pochybností v odborném postupu nebo podezření, že lékař postupoval neeticky, lze podat na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru či jinou profesní organizaci, a to písemně, do jednoho roku od doby, kdy k němu došlo.
     
  6. Dále se lze obrátit na zdravotní pojišťovnu, a to v případech, kdy je třeba prověřit:
    a) odůvodněnost léčebného procesu se zvláštním zřetelem na jeho průběh a předepisování léků a zdravotních služeb
    b) zda poskytnutá péče odpovídá péči vyúčtované zdravotní pojišťovně
    c) zda byly vyúčtovány pouze potřebné výkony a služby
    d) zda druh poskytnuté zdravotní péče odpovídá zdravotnímu stavu pacienta
    e) zda lékař či jiný pracovník odmítl provést zdravotní výkon, který spadá do hrazené péče